Na střední škole šlo Andree učení vždycky samo. Bavila ji matematika, studium cizích jazyků a volný čas trávila hraním počítačových her. K dalšímu studiu si proto vybrala Fakultu informačních technologií na ČVUT, kde ji po dosavadních studijních úspěších čekal celkem tvrdý náraz. Zjistila, že na vysoké škole jde vedle školní docházky především o samostudium, což pro ni bylo náročné – nevěděla, jak se učit efektivně. Po roce školu ukončila a podala si přihlášku na ČVUT obor Biomedicínské inženýrství, kde se konečně našla, a nakonec využila i vědomostí a dovedností z FITu. Když si ke studiu hledala brigádu, zahlédla nabídku pozice softwarového testera ve firmě BTL. Pozice ji uchvátila, ačkoliv by ji nikdy nenapadlo něco podobného hledat. Nakonec na ni nastoupila a po dokončení magisterského studia zůstala i na full time. Po 4 letech ve firmě se posunula na pozici junior Unity developer a programuje počítačové hry. 

„Já jsem člověk, co ve své práci potřebuje rozumět všemu, co a proč dělá, takže jakmile byla možnost pracovat na něčem nad rámec mé pracovní pozice, tak jsem neřekla ne.” Postupně si tedy k běžné práci testera, která zahrnuje testování aplikace, přibrala i další povinnosti, jako jsou programování automatických testů, dokumentace a překlady. Přirozeně se dostala do pozice “test leada” a velmi ji bavilo zaučování nových kolegů. To vnímá jako obrovsky výhodnou investici – když se člověku důkladně věnuje a on se činnost dobře naučí, jí samotné v budoucnu práce ubude. Navíc ráda vidí, když se i díky ní někdo posune. Ve své současné roli vyvažuje využívání svých seniorských zkušeností z oblasti testování s potřebou jako junior získávat další dovednosti v programování her. 

Ve volném čase ráda poslouchá hudbu, čte knížky o osobním rozvoji, peče koláče a hraje počítačové hry. Díky osobnímu rozvoji si uvědomila problém se svým perfekcionismem. „Spousta lidí perfekcionismus bere jako záviděníhodnou vlastnost, všichni to ocení, šéf tě pochválí, ale vnitřně tě to sžírá. Nabíráš si pořád víc práce, a chceš-li ji dělat opravdu pořádně, pak je toho prostě moc.” V rámci mentoringu Andrea doufá, že sdílením svých zkušeností dokáže studentovi/studentce pomoci s jeho/jejím vlastním směřováním a také program bere jako prostor k udržení kontaktu se studenty, kteří jí připomínají její vlastní období studia na vysoké škole.